|
1. Dlouhodobý výkon byl v minulosti mnohokráte deklarován. Obdobné zesilovače jsem stavil nejenom pro hudební skupiny, ale sloužily jako programově řízené napájecí zdroje při měření výkonových OZ ve výrobě polovodičů. Takový výkonový stupeň musel vydržet několik let nepřetržitého provozu, včetně různých zkratů, ať již proti zemi či jinému výkonovému zdroji.
2. Zesilovače jsou schopny při dostatečně dimenzovaném zdroji a chlazení odevzdávat trvalý sinusový výkon, který je odvozen od napájecího napětí. Rozkmit výstupního napětí je o cca 3V menší než napětí napájecí. Při použití 5párů IRFP to znamená trvalých 500W. Výběr tranzistorů a proudového omezení se děje na základě požadovaného maximálního výkonu a impedance zátěže.
3. Zesilovače jsou však předurčeny především pro kategorii Hi-Fi, kde je podíl středního a maximálního výkonu minimálně 1:10, proto doporučuji použití napájecího zdroje, výkonového transformátoru s ohledem na tento fakt. Pak postačí dimenzování transformátoru na cca 30÷50% výkonu maximálního, tedy na 300÷500% výkonu středního. Více naleznete k této problematice v článku
4. Po zkušenostech s mnoha "neumětely", kteří nedokázali vhodně umístit zdroj a zemnění, ale i s mnoha konkurenčními řešeními, které nemají tuto oblast dostatečně ošetřenou či ji vůbec řešit neumí, jsem přistoupil k řešení, kde je filtrace napájení součástí každého modulu. Každý výkonový tranzistor má svůj filtrační kondenzátor přímo na svém kolektoru, pro 4Ω a 5párů IRFP to znamená 5x2,2mF na každou větev. Pro 1000W a dva moduly v můstku je to 22mF na každou větev, pro dvoukanálové řešení jsou filtrační kondenzátory spojeny, tedy až 2x44mF. V případě potřeby je možno filtrační kapacity mimo moduly koncového stupně dále navýšit.
Tímto řešením odpadne úplně řešení zdrojové části, ale hlavně dojde k výraznému ztvrzení napájecího napětí což se projeví při nízkých kmitočtech a zároveň odpadne vedení od zdroje k výkonovým tranzistorům, které je zdrojem vyzařování Vf. energie, která může být přijímaná vstupními obvody a zapříčiňovat značnou Vf. nestabilitu, která se nedá ani vhodným zemněním odstranit, pak konstruktéři používají lokální kapacitní zpětné vazby, což výrazně zhoršuje parametry zesilovače. Pak můžeme po celém Netu číst, že jim to kmitá a hoří, nadávají na každého kolem, ale vlastní chybu nikdy nevidí, načež aby si ji tak ještě přiznali. Výsledkem je často navrhovaná série úprav a pomluvy původního autora atd atd... Viz či Nebo také
5. Zkreslení je víceméně dáno dostatečnou rezervou zisku, která je o mnoho řádů lepší, jak u všech konkurenčních řešení. Rezervu zisku je však nutno posuzovat ne na 1kHz, ale na frekvencích někde 100kHz. Mnoho jsem toho napsal v části Zde je možno nalézt i mnoho detailů kolem nastavení pracovního bodu a jeho stabilizaci. Stále však zůstává několik konstrukčních detailů, které jsem plně nezveřejnil a nepopsal, detailů, které na své zveřejnění teprve čekají.
|
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
