Já jsem nikdy nenapsal, že emitorové odpory nepoužiji, ani že je použiji, ale napsal jsem, že je vše závislé na výběru tranzistorů. Ve verzi 503 je možnost je použít mezi plošný spoj a emitor, u verze 504 byl vytvořen prostor pro SMD odpory. Proudy v závislosti na teplotě jednotlivých tranzistoru si dostatečně reguluje jejich RDSON a emitorové odpory nejsou zapotřebí, právě proto jsem odkazoval na BUZ906X4S.
Podmínkou je vybrat tranzistory na UGS do 2%, pokud se nevyberou tranzistory do 2%, pak teprve nastupují emitorové odpory, které zabezpečí srovnání rozdílů mezi jejich UGS. Velikost těchto odporů je úměrná rozdílnosti použitých tranzistorů právě na UGS.
Vše popíši, až se dostanu k textu pro tuto část. Na diyAudio padl Soukromou Zprávou hodně dávno takový dotaz, na který jsem v tomto duchu odpovídal, ale někteří dělají ukvapené závěry, aniž by měli dostatek informací. Mnohokráte jsem napsal, že se nejedná o přesné zapojení, ale nikdo ta slova nedokázal pochopit. Je několik oponentů, u kterých je patrné, že nejsou schopni jakéhokoliv teoretického rozboru a vůbec ne technického myšlení, jejich cesta je pokus – omyl a mají při něm přehršel zkušeností. Já zde za posledních více 30roků nemám opravdu zkušenosti žádné, co jsem dával dohromady, bylo vždy po technické stránce dotažené k danému účelu předem, na papíře a vždy to pak chodilo na první zapojení.
Vím, že se našli někteří, kteří postavili „kopii“ mého staršího zapojení a měli problémy, ano okopírovat zapojení bez prostorového uspořádání a pochopení základních funkcí opravdu nestačí. Až vyjde čas, napíši i o této problematice, která je většině naprosto cizí a jediné řešení jak se, se svými nedostatky vypořádat jsou kapacity v pozici lokálních zpětných vazeb a již jejich známá volba pokus omyl.
Zesilovač již maká vcelku dobře, chybí doladit proudové omezení a nějaké malé drobnosti pracovních bodů při různých napájecích napětích. Vše bude řádně zadokumentováno a zveřejněno, jen času je na tuto činnost velmi málo. Nyní je již vytvořeno několik variant, pro hudební skupiny, kytarové komba, zpěv a podobně, ale také pro levné domácí použití či jako sluchátkový zesilovač. Je třeba jen chvíli vydržet a nechat se překvapit.
Víte, když někdo nepochopí, proč tam emitorové odpory dává, pak nemůže jejich funkci ani řádně využít, v mém případě nejsou na srovnání proudů v závislosti na teplotě jednotlivých tranzistorů, ale jsou výhradně na srovnání posunu mezi jednotlivými charakteristikami tranzistorů. Jejich velikost musí být volena, tak aby příliš neovlivnila pozitivní teplotní závislosti RDSON. V těch pracovních bodech koncových tranzistorů je skryto ještě několik velmi zajímavých věcí, na které se metodou pokus – omyl nedá nikdy přijít a čekají na to, až je zveřejním. Stejně tak zapojení celku je mnohem složitější, jak by se na první pohled zdálo, svou pozornost si zaslouží použitý optočlen, ale jde o věci, o kterých není s kým diskutovat a neustálé vysvětlování, někomu, kdo to stejně nepochopí, již považuji za celkem zbytečné. Značná omezenost v technickém myšlení byla patrná právě na diyAudio, kde česko-slovenští mistři, byli opravdovými Mistry.
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
